Odchov želvy čínské v teráriu

Tímto článkem bych rád navázal na svůj článek vydaný v časopise Fauna dostupný je na jejich internetových stránkách. K pokračování mě přimělo hlavně opakované rozmnožení těchto želv.

Způsob krmení se od minula nezměnil, proto jenom stručné shrnutí. Želva čínská (Mauremys sinensis) je převážně býložravá vodní želva z čeledi batagurovití (Bataguridae). V letních měsících krmíme želvy hlavně trhanými bylinami s převahou smetánky lékařské, jetele a jitrocele. V zimních měsících podáváme hlavně čínské zelí. Želvy ochotně přijímají také živočišné krmení například ryby, myši, potkany a různý hmyz a jeho larvy. Zelím krmíme denně, živočišnou potravu podáváme dvakrát až třikrát týdně. Občas přidáváme také kvalitní granule pro vodní želvy (Tetra, Sera) a mražená krmiva pro akvarijní ryby hlavně pakomáří larvy tzv. patentky.

Od napsání minulého článku samice poněkud povyrostly, karapax největší měří přibližně 30 cm. V roce 2013 byly želvy přemístěny do velkého akvaterária. Vodní nádrž má objem 420 litrů, její rozměry jsou 120x70x50 cm. Při hloubce vody 50 cm konečně vyniknou dokonalé plavecké schopnosti těchto želv.  Souš navazuje na akvárium a je vytvořena z OSB desky obložené dlaždicemi. Na souši je umístěna plastová nádoba naplněná čistým vypraným říčním pískem, ta slouží samicím jako kladiště. Celková plocha terária je 180x70 cm. Osvětlení je zajišťováno lineární UV- B zářivkou o délce 120 cm s výkonem 36 W. Vytápění zajišťují dvě 20 W halogenové bodovky. V chovné místnosti dosahuje teplota vzduchu 25–30 °C proto není potřeba silnější zdroj tepla. Teplota vody se pohybuje mezi 23-28°C.

Zpočátku byl problém s filtrováním vody. Důvodem je vysoký podíl vlákniny ve výkalech těchto želv. A běžně používané externí filtry se brzy zacpaly. Tento problém vyřešil až přepadový filtr. Kdy voda přepadává samospádem do příhradového filtru  a dále protéká přes filtrační média a je nasávána do standardního externího filtru Tetratec EX 600. Kterým prochází v podstatě čistá přefiltrovaná voda.

Nyní bych rád přistoupil k popisu rozmnožení našich želv. Letní pobyt ve venkovním jezírku působí na želvy jako klidové období. Jsou méně aktivní a méně přijímají potravu.  Po přemístění do teplejšího vnitřního terária. Se dramaticky zvýší příjem potravy a dochází k nástupu pohlavní aktivity. Všechny tři samice pravidelně kladou přibližně za měsíc po přendání ze zahradního jezírka do vnitřní ubikace.

K prvnímu odchovu došlo v roce 2012. Želvy nakladly ještě ve 200 litrovém akváriu ve kterém bylo kladiště vytvořené z plastového boxu naplněného směsí písku a rašeliny. Nad tímto kladištěm byla zavěšena 20 W halogenová bodovka.  Po přestěhování do většího terária zůstalo kladiště prakticky stejné. Pouze směs rašeliny a písku jsme nahradili čistým propraným pískem, který tolik neznečišťuje vodu. Dvě samice pravidelně zahrabávají vejce do připravené nádoby. Třetí samice zatím pokaždé roztrousí vejce po dně nádrže.  Všechna vejce, i ta nalezená ve vodě jsme přemístili do plastových nádob naplněných vlhkým vermikulitem. Nezahrabaná vejce a vejce z vody byla pravděpodobně neoplozená a dále se nevyvíjela. Na ostatních se během týdne vytvoří bílý proužek, který se postupně rozšiřuje směrem od středu k okraji vejce. Neoplozená vejce jsou po čase zbarvena spíše do růžova.  V roce 2012 bylo v největší snůšce 8 vajec ze kterých se vylíhlo 7 mláďat, druhé dvě snůšky byly po 4 vejcích. Z jedné se vylíhla 3 mláďata druhá byla bohužel neoplozena. Inkubační doba při teplotě 26–29 °C byla 60 a 62 dní. V roce 2013 došlo ke stěhování chovu do větších prostor. Opět byly tři snůšky největší čítala 10 vajec a ostatní dvě po 8 vejcích. Ze všech nakladených vajec se bohužel vylíhla pouze tři mláďata. Podmínky v líhni se nezměnily a také inkubační doba zůstala stejná. Většina vajec byla neoplozená a tři mláďata uhynula koncem inkubace ještě ve vejci.

V roce 2014 samice snášely opět po přenesení z venkovního jezírka do terária. Každá samice snesla dvě snůšky přibližně v měsíčním rozestupu a největší snůška obsahovala17 vajec další snůšky obsahovaly od čtyř do 10 kusů. Tentokrát se vylíhla většina vajec a inkubační doba se opět pohybovala okolo 60 dní.

Odchov mláďat probíhá prakticky stejně jako chov dospělých zvířat. Malé želvičky jsou věrnou kopií rodičů. K odchovu většiny mláďat plazů používáme plastové boxy se kterými se snadno manipuluje a dobře se v nich udržuje hygiena. Nad odchovným boxem pro malé želvy čínské (Mauremys sinensis) je umístěna 20 W halogenová žárovka a zářivka s podílem UV-B záření. Pod žárovku umísťujeme kořen nebo kámen sloužící želvám jako ostrůvek na slunění a zároveň jako úkryt. Již malá mláďata výborně plavou a jistě ocení vyšší vodní sloupec, samozřejmě za předpokladu, že mají možnost odpočinout si na mělčině.

Líhnoucí se mláďe želvy čínské - Ocadia sinensis

Krmení mláďat je také v podstatě totožné s dospělými. V rozporu s údaji uváděnými v literatuře přijímají i malá mláďata značný podíl rostlinné potravy.  Dále podáváme kvalitní granule pro vodní želvy (Sera, Tetra). Ze živočišných krmiv se nám osvědčily hlavně mražené larvy pakomárů tzv. patentky, nitěnky a kousky ryb.

Vzhledem ke své nenáročnosti a cenové dostupnosti jsou tyto želvy vhodné i pro začínající chovatele, ale rád bych upozornil na nutnost větší vodní nádrže a kvalitní filtrace. Větší objem vody je velice důležitý i při chovu ostatních běžně dostupných druhů středně velkých želv.