Plemena slepic
Chov slepic patří mezi nejdůležitější chovy drůbeže. V intenzivní produkci na něj připadá kolem 80 % chovů. Také v zájmových chovech chov slepic převažuje. Většina zájmových chovatelů se v drobných chovech zaměřuje na vejce a maso. Část slepic je využívána pro zálibu, kdy se chovají podle plemenného standardu tak, aby zejména exteriér splňoval určité požadavky chovaného plemene. Takto chovaná zvířata se pak posuzují na výstavách.
Na začátku chovu by si chovatel měl uvědomit, co je účelem jeho chovu a co chce od slepic získat. Podle toho by měl volit podmínky ustájení, krmení, ale i genotyp, který bude chovat, a také místo, kam chov umístí. Vždy by měl chov být umístěn tak, aby neobtěžoval okolí hlukem, zápachem nebo pohybem zvířat mimo vlastní pozemky. Podle účelu chovu si chovatel zvolí i genotyp slepic. Většina drobných chovů slepic je zaměřena na produkci konzumních vajec, což dokazuje i to, že samozásobení se v současné době podílí na produkci konzumních vajec asi jednou třetinou, ale byla i období, kdy to byla polovina produkce konzumních vajec. Pro tento účel může chovatel využít několik možností. Jednou z nich je využití užitkových hybridů z intenzivního chovu nákupem odchovaných kuřic nebo vyřazených slepic po skončení snáškového cyklu. Další možností je pořízení částečně odchovaných nebo odchovaných kuřic nosných hybridů, kteří jsou určeni pro výběhové chovy nebo pro drobné chovy. Jinou možností je i pořízení čistokrevných plemen slepic nosných nebo s kombinovanou užitkovostí, která mají relativně vysokou snášku. Zejména pokud chovatel nemá možnost odděleného odchovu kuřic od ostatních slepic, je výhodnější nakoupit odchované kuřice. Tyto nakoupené kuřice je vhodné mít oddělené od starých slepic, protože mladá zvířata se dostávají do nového prostředí, ve kterém se musí adaptovat, a nové hejno si vytváří sociální strukturu. Při vytváření sociální struktury v těchto podmínkách má významnou roli věk slepic, a proto vždy budou dominantní staré slepice. Tato dominance se může projevit tím, že se mladé slepice špatně dostávají ke krmivu, teprve až se staré nažerou. Staré slepice často uplatňují svoji dominanci také kanibalismem. Kanibalismus slepic je důsledek jejich stresu a začíná intenzivnějším ozobáváním peří, které může přejít až do oškubání peří na větší části těla slepice, v nejhorším případě k její smrti. Nevýhodou spojení starých a nových slepic je to, že se mladé mohou nakazit parazity, na které jsou staré slepice zvyklé, ale u nových to může způsobit onemocnění a úhyn. Dále se mohou mladé slepice naučit zlozvyky starého hejna.
V současné době je při pořizování slepic poměrně populární zachraňování slepic z klecí intenzivních chovů po skončení snáškového cyklu. U těchto slepic je potřeba počítat s poměrně dlouhou adaptační dobou na nové podmínky. Slepice je v chovu zvyklá na to, že má k dispozici určitý prostor, který může využívat, má zajištěné krmivo určité struktury, obsahující všechny živiny potřebné pro snášku, stabilní teplotu a odpovídající relativní vlhkost, proudění vzduchu, určitý světelný režim. Pokud se dostane do drobného chovu, musí se adaptovat na nové podmínky, seznámit se s prostředím, zjistit, co je krmivo, a začít se přizpůsobovat odlišné teplotě a jejím výkyvům v průběhu dne. Slepice si také musí zvykat na jiné světlo. Také je třeba počítat i s tím, že budou hůře opeřené, protože jsou po skončení snáškového cyklu, který ukončují pelicháním. Slepice přepeřují přibližně šest týdnů a připravují se na nový snáškový cyklus. V podmínkách drobného chovu může pelichání trvat delší dobu. Pro usnadnění jejich adaptace je vhodné mít několik týdnů slepice zavřené v kurníku, kde se bude svítit kolem 12-14 hodin, ke krmení jim poskytovat krmnou směs, která se pak může postupně kombinovat s dalšími krmivy, jež se v chovu běžně používají. Teprve asi po dvou týdnech je možné slepice pouštět do výběhu, a to především v době, kdy je relativně teplo. Pokud se hned přechází na nové podmínky drobného chovu bez adaptačního období, pro slepice tato změna znamená velkou stresovou zátěž a některé se nepřizpůsobí a uhynou.
Čistokrevná plemena chovají převážně chovatelé, kteří jsou organizováni v Českém svazu chovatelů. Většina chovatelů chová slepice v užitkovém chovu, velmi kvalitní zvířata jsou pak chována v chovech rozmnožovacích, plemenných nebo šlechtitelských. Chovatele zajímá u čistokrevných plemen slepic zejména exteriér a teprve pak užitkové vlastnosti.
Plemena slepic
Křížením různých typů slepic vzniklo velké množství plemen, která jsou chována k rozličným účelům. V intenzivních chovech se čistokrevná plemena slepic nevyužívají, protože jejich užitkovost neodpovídá ekonomickému potenciálu chovu. Přesto byla v začátcích šlechtění užitkových hybridů pro intenzivní chovy čistokrevná plemena výchozím zdrojem vlastností, které se dalším šlechtěním a přizpůsobováním podmínek chovu požadavkům slepic s vysokou užitkovostí významně zlepšovaly. Především šlechtěním a optimalizací krmení, mikroklimatu a ustájení dosahují současné užitkové hybridy vysoké snášky přes 300 vajec. Čistokrevná plemena mají nižší snášku, ale převážně zajímavý exteriér, a proto se chovají v zájmových chovech.
Nosná plemena slepic
Nosná plemena slepic jsou slepice lehkého typu, které mají živou hmotnost 1,5-2 kg a kohouti kolem 2 kg. Mají většinou trojúhelníkovitý tvar těla, jsou temperamentní a mají větší požadavky na podmínky chovu, protože v těle si vytvářejí jen malé zásoby.
Leghornka bílá
Byla vyšlechtěna v USA z importovaných italských slepic a je jedním z nejrozšířenějších plemen. Vyniká rychlým růstem a opeřováním, jedná se o rané plemeno s vysokou snáškou. Barva peří je bílá, kůže a běháků žlutá, hřeben je jednoduchý listovitý. Snáška je kolem 200-250 vajec, hmotnost vajec 58-61 g, barva skořápky bílá. Pohlavní dospělosti dosahuje kolem 150 dnů věku.
Vlaška koroptví
Vlaška je rozšířeným plemenem, byla vyšlechtěna v Anglii z italských slepic. Plemeno je podobné tvarem těla leghornce, ale barva peří je podobná kuru bankivskému, kůže a běháky jsou žluté, hřeben jednoduchý listovitý. Chová se ve velkém počtu barevných a kresebných rázů. Snáška je přibližně 230-250 vajec, hmotnost vajec 58-60 g barva skořápky je bílá. Pohlavní dospělost nastává mezi 150.-180. dnem věku.
Česká slepice zlatě kropenatá (česká zlatá kropenka nebo také česká slepice)
Vznikla z původní slepice chované v českých zemích. Typem a zbarvením je podobná vlašce koroptví, ale má tmavé běháky. Je to plemeno velmi dobře adaptované na naše podmínky, v chovu vyžaduje větší výběh. V současné době se také chová jako genová rezerva (jediné původní české plemeno slepic) v drobných chovech. Snášku má 110 až 150 vajec se smetanově zbarvenou skořápkou.
Minorka
Byla vyšlechtěna ve Španělsku. Plemeno je černé zbarvené, kůže je bílá, má jednoduchý listovitý hřeben a výrazně bílé ušnice. Běháky jsou černé, stejně jako zobák. Snáší 150-180 vajec s bílou skořápkou.
Středně těžká plemena
Středně těžká plemena slepic se dříve označovala jako plemena s kombinovanou užitkovosti. Mají vysokou snášku, ale jsou i dobře osvalená, takže kohouti se mohou určitým způsobem vykrmit. Slepice mají hmotnost 2-2,6 kg a kohouti do 3,5 kg. Jsou pozdnější než slepice nosné a pohlavní dospělost nastává kolem 180-190 dnů věku. Mají obdélníkový tělesný rámec.
Rodajlendka červená
Byla vyšlechtěna v USA jako plemeno s kombinovanou užitkovostí. Barva peří je červenohnědá, kůže a běháků žlutá, hřeben je jednoduchý listovitý, snáší kolem 180 vajec, hmotnost vajec je 57-62 g, barva skořápky je hnědá. Kuřata poměrně rychle rostou, ale pomalu opeřují.
Rodajlendka bílá
Byla vytvořena z rodajlendky červené při použití plemen se stříbrným faktorem. Barva peří je bílá, kůže a běháků žlutá, hřeben je listovitý. Snáška je kolem 200 vajec, hmotnost vajec 60-62 g, barva skořápky je nahnědlá.
Hempšírka
Hempšírka byla vyšlechtěna v USA. Jedná se o plemeno s kombinovanou užitkovostí, rychlým růstem, opeřováním a dobrou vitalitou. Barva peří je žlutohnědá, kůže a běháků žlutá, hřeben je jednoduchý listovitý. Snáší přibližně 180-220 vajec, hmotnost vajec je 56-60 g, barva skořápky hnědá.
Sasexka světlá
Byla vyšlechtěna v Anglii jako plemeno s kombinovanou až masnou užitkovostí, později vznikl i nosný typ tohoto plemene. Chová se v různých barevných rázech. Snáška je přibližně 180 vajec, hmotnost vajec 55-60 g, barva skořápky hnědožlutá. Barva peří je bílá s příznačným černým proužkem na krčním závěsu a ocasu, kůže a běháky jsou bílé, což je způsobeno genem, který brání ukládání xantofylů. Hřeben je jednoduchý listovitý.
Plymutka žíhaná
Plemeno vyšlechtěné s kombinovanou užitkovosti v USA, se nyní chová spíše jako nosný typ. Barva peří je světle šedá až namodralá, každé pero je pruhované černými proužky. Barva kůže a běháků je žlutá, hřeben je jednoduchý listovitý. Snáší 160 až 180 vajec, hmotnost vajec bývá 55-60 g, barva skořápky je žlutá až hnědá. Chová se v různých barevných rázech včetně bílé.
Vyandotka
Pochází z USA a byla u nás velmi oblíbeným plemenem až do poloviny minulého století. Chová se v různých barevných rázech. Má menší hřeben, běháky a kůže jsou žlutě zbarvené. Snáší 150 až 180 vajec.
Amrokska
Byla také vyšlechtěna v USA, je podobná plymutkám žíhaným, ale kresba není tak výrazná. Je více prošlechtěna na snášku, která je 190-230 vajec.
Velsumka
Má původ v Nizozemsku a byla vyšlechtěna jako poměrně raná slepice středně těžká. Zbarvení má rezavě koroptví. Snáší 170-200 vajec.
Těžká plemena slepic
Těžká plemena slepic se vyznačují velkou robustností a vysokou hmotností. Kohouti obvykle váží nad 4 kg a slepice 3,5-4,5 kg. Jsou to plemena poměrně pozdní s nízkou užitkovostí. Mohou ukládat velké množství tuku. Jsou velmi kvokavá.
Brahmánky
Pocházejí z Asie, ale byly prošlechtěny v Americe. Tělo je poměrně mohutné, má čtvercovitý tvar. Chová se ve 13 barevných rázech, má žlutou barvu kůže, hřeben je hráškový, má opeřené běháky. Snáší 100-140 vajec s krémovou skořápkou.
Kočinky
Kočinky byly vyšlechtěny v Číně a v současné době se chovají v několika barevných rázech. Základní barva byla bílá se žlutou kůží. Pro plemeno jsou typické opeřené běháky s mohutnými rousy. Tvar těla je až kulovitý. Snáška je poměrně nízká, kolem 100 vajec s krémovou skořápkou.
Langšanky
Plemeno pochází z Číny. Jsou nepatrně lehčí než výše uvedená plemena. Jsou známé dva typy, rousné a bezrousé. Chovají se v několika barevných rázech. Mají snášku kolem 150 vajec se světle hnědou skořápkou.
Orpingtonky
Vznikly v Anglii a byly původně určené pro masnou užitkovost, a proto vynikají růstem a zmasilostí. Mají téměř kulovitý tvar těla. Chovají se v různých barevných rázech a mají bílou barvu kůže, snáška se pohybuje kolem 150 vajec se světle hnědou skořápkou.
Bojová plemena
Bojová plemena slepic byla selektována na dobré osvalení využívané především při kohoutích zápasech, které mají dlouhou historii. Vzhledem k tomu, že jsou plemena dobře osvalená, jsou vhodná pro šlechtění na masnou užitkovost.
Kornyš
Byl vyšlechtěn v Anglii z bojových plemen. Vyniká kvalitou masa a osvalením, má rychlý růst. Snáška je 120-150 vajec o hmotnosti 50-55 g, barva skořápky je hnědá. Barva peří byla původně černá, v současnosti převažuje bílá, barva kůže a běháků je žlutá, má hráškový hřeben, tvar těla je čtvercový.
Asilky
Asilky byly vyšlechtěny v Přední Indii a vynikají zmasilostí, kvalitou masa, ale jsou také poměrně agresivní. Nejčastěji se vyskytují v divoké barvě, ale chovají se v několika barevných rázech, mají hráškový hřeben. Vzhledem k dobré masné užitkovosti mají poměrně nízkou snášku, kolem 60 vajec se smetanovou skořápkou. Mají středně velký tělesný rámec s hmotností 2-2,5 kg. Peří je těsně přilehlé k tělu.
Bojovnice indické
Vznikly v Anglii z asijských bojovnic. Mají kvalitní maso s malým podílem tuku. Patří mezi těžká plemena slepic s hmotností kohoutů 3,8-4,8 kg a slepic 2,7-3,7 kg. Jsou pozdní. Mají červenohnědé zbarvení, ale chovají se ve více rázech. Barva kůže je žlutá a hřeben hráškový. Snáší asi 60 vajec o hmotnosti 50 g a vejce mají hnědou skořápku.
Bojovnice šamo
Pochází z Thajska a byla prošlechtěna v Japonsku. Má velký tělesný rámec s hmotností kohoutů 4,2- 5,2 kg, slepice jsou přibližně poloviční. Je dobře osvalená a chová se ve více barevných rázech, původní zbarvení je divoké. Snáší přibližně 80 vajec s hnědou skořápkou.
Malajky
Byly vyšlechtěné v Indii jako slepice s velkým tělesným rámcem vysoké postavy s výškou až 90 cm. Patří mezi nejtěžší plemena slepic s hmotností kohoutů přibližně 4 kg a slepic 3 kg. Chová se v pěti barevných rázech, má žlutou barvu kůže a ořechový hřeben. Snáší asi 80 vajec, která mají smetanovou skořápku.
Plemena se zvláštními znaky
Plemena se zvláštními znaky jsou sportovní plemena, která vynikají zejména exteriérem. Jsou atraktivní svým opeřením, ale užitkovost mají poměrně nízkou.
Araukany
Araukany jsou původním jihoamerickým plemenem slepic vyšlechtěným v Chile. Typickým plemenným znakem je bezocasost. Mají menší tělesný rámec s hmotností kohoutů kolem 2 kg a slepic 1,7-2,1 kg. Vyskytují se ve větším množství barevných rázů, mají žlutou kůži, hráškový hřeben. Vejce mají nižší obsah cholesterolu ve srovnání s jinými plemeny. Slepice snáší přibližně 170 vajec se světle modrou, někdy uváděnou i modrozelenou skořápkou.
Hedvábničky
Vznikly ve východní Asii jako okrasné plemeno především se zvláštní strukturou peří podobnou srsti a černomodrým zbarvením, má ořechový i hřeben. Má opeřené běháky a na hlavě chochol. Je malého tělesného rámce s hmotností kohoutů přibližně 1,6 kg a slepic 1,4 kg. Snáší 80 vajec s hnědou skořápkou.
Holanďanky
Byly vyšlechtěny v Nizozemsku. Plemeno je okrasné, převážně černě zbarvené s bílým chocholem, má bílou barvu kůže. Je středního až menšího tělesného rámce s hmotností kohoutů 2-2,4 kg a slepic 1,6-2 kg. Snáší kolem 130 vajec s bílou skořápkou.
Holokrčky
Pocházejí z Rumunska a v současné době se chovají jako plemeno okrasné, ale dříve bylo zušlechtěno na produkci masa i vajec. Typickým znakem je neopeřený krk a hrudní kost. Chovají se v několika barevných rázech, převážně však bíle zbarvené, mají bílou kůži a listovitý hřeben. Snáší 150 až 180 vajec s krémovou až bílou skořápkou.
Zdrobnělá plemena
Zdrobnělá plemena byla vyšlechtěna z většiny plemen velkých, převážně v Německu. Požadavky na zbarvení jsou stejné jako u velkých plemen, ale liší se především hmotností. Kohouti váží mezi 1-1,3 kg a slepice 0,9-1,1 kg. Ze zdrobnělých plemen jsou rozšířené velsumky, vlašky, plymutky, vyandotky a další plemena.
Plemena zakrslá
Zakrslá plemena jsou převážně původními plemeny, která mají nízkou hmotnost. U kohoutů hmotnost nedosahuje 1 kg a u slepic se často pohybuje kolem 0,5 kg. Jedná se o plemena, která jsou také zvláštní v exteriéru jako například sebritky, rousné zakrslé nebo antverpský vousáč.
