Návštěva u chovatele

Bylo jedno listopadové ráno, a já jsem se spolu s přáteli chovateli vydal na dlouhou cestu do Lysé nad Labem na výstavu s názvem Exotika. Jelikož je o této výstavě všude dostatek informací a spousta hezkých fotek, rád bych vás provedl chovem jednoho našeho úspěšného chovatele, u kterého jsme měli domluvenou návštěvu ještě před výstavou.

Své chovatelské zázemí má v Jirnech nedaleko Prahy. Také zde pořádá místní semináře, kterých jste se někteří třeba zúčastnili. Je to pan Zdeněk Vandělík a bylo mi velkým potěšením setkat se s ním a strávit tak velice příjemné dopoledne.

Chovatelé: Holinka, Čapanda, Hranický, Navrátil a Vandělík

Po uvítání nás Zdeněk zavedl do své klubovničky, kde jsme se po dlouhé cestě osvěžili a pobavili se o různé papouščí problematice. Po hodině klábosení a probírání všeho možného, jsme se vydali do jeho chovatelského areálu. Hned co jsme vyšli z budovy, ohromil nás pěkně řešený komplex nových voliér, kde má Zdeněk střední druhy jihoamerických papoušků. Sám se specializuje především na zástupce tohoto kontinentu a řekl bych, že jiné druhy než z Amazonie jsem tam ani nezahlédl. Až na pár výjimek měly všechny voliéry stejné rozměry. Vnitřní zálet do délky 1,5 m a o šířce zhruba 0,7 m. Voliéry byly závěsné (s plnou podlahou) a pod nimi velice účelný úložný prostor. Vnitřní ubikace navazovaly na venkovní proletové prostory o délce 2 až 3 m, ty byly rovněž závěsné ale s roštem. Tato část zařízení na mě působila velice dobrým dojmem. Vše bylo prakticky a účelně řešeno. Z přiložených fotografií by mělo být vše patrné. V hojném počtu zde byl zastoupen rod Aratinga. Například nádherný aratinga červenolící - A. erythrogenys, aratinga zlatočelý - A. aurea, aratinga oranžovočelý - A. canicularis a jiní.

Poté následovala prohlídka druhé části jeho papouščího ráje. Zde už byli o něco větší papoušci a také „bratranci" aratingů, arové. Voliéry byly rovněž kombinované, ale jelikož už je listopad dost studený měsíc, byly zastřešeny polykarbonátovými deskami. Chodbička, ve které jsme se nacházeli, dělila prostor na dvě části. Z jedné strany byly zmíněné kombinované voliéry a z druhé na nás koukala odstavená mláďata různých papoušků. Například nádherní araraunové, aratingové a pyrurové. Ve voliérách létali amazoňané, například kubánský - Amazona leucocephala nebo vějířový (papoušek vějířový) - Deroptyus accipitrinus. Prostory pro tyto papoušky už byly o něco prostornější než předešlé. Nakonec nesmím zapomenout na velké ary. Zdeněk zde opět úspěšně odchoval mláďata ary vojenského - Ara militaris. Samec nebyl v naší přítomnosti ve své kůži a tak jsme jej raději moc neznervózňovali. Tito arové jsou známí svou agresivitou a není nic zvláštního, že zaútočí i na svého ošetřovatele. Když jsem viděl jeho načervenalé líce, vzbuzoval ve mně respekt.

Po kompletní prohlídce jsme příjemně naladěni zdejší atmosférou ještě chvíli diskutovali v klubovničce. Nakonec jsme navštívili i se Zdeňkem výstavu v Lysé a tam se i rozloučili. Byl to příjemně strávený chovatelský den, za který musím poděkovat všem, kteří se podíleli na tomto pěkném výletu a především chovateli Zdeňkovi Vandělíkovi za přátelskou atmosféru.