Chov potkanů

Potkan obecný, známý pod latinským názvem Rattus norvegicus, často bývá zaměňován s krysou obecnou (Rattus rattus). Jeho hlavním rozpoznávacím znakem je lysý a šupinatý ocas, který je u kořene nápadně zesílený a kratší než jeho tělo. Hlava potkana má mírně zaoblený tvar zepředu, a oči jsou drobné. Ušní boltec, jenž je slabě osrstěný, je krátký a nedosahuje k očím, i při přehnutí. U zbarvení hřbetu převládá odstín šedohnědé až hnědé barvy, zatímco spodní strana těla má šedavý nádech. Ocas je tmavší svrchu než ze spodu. Samice potkana má 6 párů mléčných bradavek. Potkan se v laboratorních podmínkách dožívá 3-4 let, zatímco v přírodě může žít až 2 roky. Tento druh patří mezi jedny z nejinteligentnějších hlodavců, což mu umožňuje přežívat i v současných podmínkách, díky jeho přizpůsobivosti a schopnosti hierarchické organizace. Proto se stal běžnou součástí všech velkých měst a větších lidských obydlí, kde snadno nachází potravu a příhodné podmínky pro přežití.

Potkani žijí v přírodě v koloniích, které čítají několik desítek jedinců a jsou hierarchicky uspořádány. Obvykle nejsilnější samec ovlivňuje celou kolonii. Život této kolonie se odehrává v jedné oblasti o rozloze přibližně 6 km², kde členové kolonie získávají potravu a brání své území.

Ochočení

Ochočení potkánka není vůbec složité. Potkani jsou od přírody velmi inteligentní, a tím, že žijí v koloniích, mají vyvinuté sociální chování. Jsou rychle učící, přátelští, zvídaví a chytří. Jak tedy postupovat?

Pořízení potkánka: existuje několik možností, jako je nákup v zverimexu nebo od chovatele. Zverimex by mohl být rizikový, protože potkánci zde často pocházejí z příbuzenské plemenitby, jsou vystresovaní a mnohdy nemocní. Lepší volbou je potkan od chovatele, kde máte možnost vybrat si z pestrého výběru barev, znaků a typů srsti. Průkaz původu není pro mazlíčka nezbytný, ale je důležitý pro chov, protože poskytuje informace o genetice potkánka.

Volba pohlaví: je doporučeno pořídit si dva potkánky, ať už samečka nebo samičku. Potkan jedináček potřebuje hodně času a péče, zatímco dva potkánci si mohou navzájem poskytovat společnost. Pokud mám mít jen jednoho, pak raději samečka, který bývá klidnější a mazlivější.

Příprava na nového člena: před koupi potkana je důležité připravit veškeré vybavení, jako prostornou klec, napáječku, mističky, hamak, bezprašnou podestýlku a potravu. První kontakt s potkánkem začíná již při cestě domů. Během prvního týdne je klíčové vytvořit pozitivní vztah s člověkem, začít s ochočováním a postupným seznamováním s prostředím.

Postupné ochočování: během prvního týdne doma je potkan umístěn sám do klícky, aby bylo možné dodržet karanténní opatření a postupně se seznámil se starousedlíky. Každodenní interakce zahrnuje mluvení na potkánka, hrátky a mazlení. Postupně se potkan seznamuje s okolím a ostatními potkánky. Díky tomuto postupu se vytváří pevné pouto mezi potkánkem a majitelem.

Celý proces ochočování zahrnuje i nácvik manipulace s potkánkem, kde je důležité respektovat jeho pocity bezpečí. Postupné seznamování s ostatními potkánky v kleci a vytváření harmonického společenství jsou klíčovými kroky ke šťastnému soužití s potkánkem.

Kde bude bydlet?

Správné umístění a čistota bydlení jsou klíčové pro zdravý chov potkanů. Zde jsou podrobnější informace, které vám mohou pomoci se správně rozhodnout:

1.     Klidné místo: potkani potřebují soukromí, a proto by klec měla mít trvalé a klidné místo. Stálý a klidný prostor pomáhá potkanům cítit se bezpečně.

2.     Průvan: místo pro bydlení by nemělo být vystaveno průvanu, který může způsobit nachlazení a přechod do chronických onemocnění.

3.     Hluk: potkani mají citlivý sluch, a proto by bydlení nemělo být umístěno vedle zařízení, která vytvářejí hlučné zvuky, jako jsou televize nebo rádia.

4.     Teplo: i když potkánci mají rádi teplo, nemělo by být příliš horko. Přehřátí může vést k těžkému dýchání.

5.     Prach: může způsobit alergie a těžké dýchání, proto je důležité udržovat prostor čistý a bez prachu.

6.     Světlo: potkánci mají rádi spíše šero, ačkoli nemají být umístěni úplně ve tmě. Není vhodné umístit klec pod příliš jasné světlo nebo lampičku.

Typy domečků

1.     Kartonový: lehký a snadno dostupný, ale potkánci ho mohou snadno rozhryzat.

2.     Dřevěný: odolnější, ale je třeba dbát na to, aby dřevo nebylo napuštěno škodlivými látkami.

3.     Plastový: snadno čistitelný, ale časem se opotřebuje.

4.     Látkový: pohodlný a u potkanů oblíbený, ale je třeba ho pravidelně čistit.

5.     Hamak: nabízí různé typy, jako jsou trojúhelníkové, čtvercové nebo ponožkové. Potkani je milují jak pro odpočinek, tak pro hraní.

Krmení potkanů

Tekutiny

Na začátku bych rád zdůraznil, že mýtus o tom, že potkani nemusí pít vodu, pokud dostávají čerstvé ovoce a zeleninu, je zcela nepravdivý. Potkan potřebuje přístup k čerstvé vodě každý den, zvláště pokud používáte vodu z vodovodu, kde se chlór může hromadit v napáječce. Měňte vodu denně, zejména u březích nebo kojících samic a mláďat.

Můžete občas potkanům nabídnout vodu s bylinkovým sirupem, ale mějte na paměti, že koncentrace by měla být slabá. Různé čaje jsou také vhodné, ať už teplé nebo studené.

Hlavní krmivo

Zrní by mělo být hlavní složkou potravy, ale zkušenosti ukazují, že většina potkanů zrní nemusí. V obchodech jsou kvalitní směsi pro potkany, ačkoli některým potkanům mohou být lhostejné. Granule pro potkany jsou další možnost, ale některé potkany také nezaujmou. Můžete také sami připravit směs s tím, co vaši potkani opravdu milují.

Rozšířený jídelníček

"Večeře" může být skvělým zpestřením. Místo suchého zrní uvařte potkanům těstoviny nebo rýži s dalšími dobrotami. Přidejte k tomu kukuřici, hrášek, syrové rybičky, vařené maso a sýr. Dbejte na to, aby jídlo neobsahovalo koření.

Zelená strava

Potkani mohou jíst téměř všechno, včetně zeleniny a ovoce. Dbejte však na pestrost a vyhněte se překrmování jedním druhem krmiva. Milují pampeliškové listy.

Různé doplňky jídla a pamlsky

Kromě standardní stravy je důležitým prvkem něco na obrušování zubů. Tvrdý chléb, větvičky ze stromů nebo minerální kameny jsou vhodným řešením.

Rozmnožování potkanů

Kdy může mít potkanice mladé?

Potkaní samice pohlavně dospívá okolo šesti týdnů věku. Je důležité oddělit samičky a samečky ze stejného vrhu nejpozději v této době, protože jejich pohlavní aktivity, které se zpočátku mohou jevit jako hra, mohou brzy vést k úspěšnému páření. Zabránění samičkám zabřeznout ihned po dosažení pohlavní dospělosti je důležité, protože jsou ještě mladé a mohly by mít problémy s donošením a porodem. Optimální věk pro první březost je 5 měsíců až půl roku, a kolem 1 roku a 2-3 měsíců stáří by měla být samička vyřazena z chovu, protože odchov mláďat by pro ni začínal být příliš zátěží. Prvorodičky starší než 6-7 měsíců mají nejvyšší pravděpodobnost problémů, a riziko se zvyšuje s věkem.

Páření

Páření potkanů probíhá v samiččině říji. Tuto fázi lze poznat podle různých příznaků, jako je prohýbání zad při pohlazení nebo škrábání. Pokud je samice neochotná, může odmítat samečka, což se projevuje kvičením a fackováním zadními tlapkami. Páření obvykle trvá několik sekund.

Březost

Délka březosti u potkanů je 21-25 dní, přičemž protahování březosti může znamenat problémy. U některých samic je březost poznat brzy, zatímco u jiných může být téměř neviditelná. Pár dní před porodem začne samice budovat hnízdo.

Porod

Vlastní porod obvykle trvá 1-2 hodiny. Pokud se nějaké mládě narodí mrtvé, bývá obvyklé, že jej samice sežere. Pokud po dvou hodinách neporodí žádné mládě, může to znamenat problémy a je nezbytné vyhledat veterinární pomoc. Je důležité poskytnout samici během porodu klid a pohodlí, minimalizovat rušení a pečlivě sledovat situaci. Platí to zejména u starších samic. Před porodem by měla mít samice dostatek potravy a vody.