Můj chov arů žlutokrkých

Mé začátky

Papoušky chovám již 11 let. Jako malé dítě jsem toužila mít nějakého doma, ale od rodičů jsem nedostala povolení. Proto jsem aspoň začala navštěvovat chovatelský kroužek, kde jsem se mohla o papoušky starat. Až nyní, v dospělosti, jsem si splnila svůj dětský sen.

Mými prvními papoušky byly andulky, jako u většiny chovatelů. Chovem těchto papoušků jsem získala své první zkušenosti. Velkým snem však byli arové. Vzhledem k tomu, že bydlíme v zástavbě a nemáme moc tolerantní sousedy, jsem si kvůli hlučnosti nemohla dovolit velké druhy arů. Jednou jsme se vydali do papouščí ZOO v Bošovicích a tam jsem se poprvé setkala s ary žlutokrkými. Byla jsem těmito papoušky úplně okouzlena a po návratu domů jsem ihned začala o těchto arech hledat informace. Zjistila jsem, že nejsou tolik hluční jako velcí arové a že už mám dostatečné zkušenosti s chovem papoušků. Proto jsem se rozhodla, že je chci získat do chovu. Mám úžasného manžela, který mě v mém koníčku podporuje a vzhledem k tomu, že je stavař, byla to výzva i pro něj. Jednoho večera jsme si sedli a naplánovali voliéru pro ary. Stavba trvala asi 6 měsíců a ptáci v ní mají vše, co potřebují. Vnitřní zálet má rozměry 3x2x2 m a venkovní proletová část 6x2x2 m.

Chov a odchov

Po dokončení výstavby voliéry jsem začala shánět papoušky. Rok 2021 byl však na tyto ary chudý a trvalo docela dlouho, než jsem je sehnala. Samičku jsem si nakonec přivezla od chovatele z Vodňan a samečka ze Zlína. Oba ve věku 3,5 měsíce. Od prvního kontaktu se k sobě chovali výborně.

Letos v květnu, ve věku 2 let, mě překvapili vajíčkem v budce. Budku mají naši arové od začátku v záletu a pravidelně v ní nocují. Protože jsem s jarem u arů žádné změny v chování nezpozorovala, ani ve snu mě nenapadlo, že by mohli letos zahnízdit. Větší naději jsem vkládala do příštího roku. K prvnímu vajíčku pak přibyla ještě další dvě a poté se chování samice výrazně změnilo. Začala být ke mně silně agresivní. Několikrát se stalo, že na mě při úklidu voliéry zuřivě nalétávala. Snažila jsem se proto chodit do voliéry co nejméně a budku jsem kontrolovala jen tehdy, když byli oba ptáci ve venkovním proletu. V době, kdy seděla samice na vejcích, se samec zdržoval buď před budkou nebo ve venkovní voliéře. Samice vylézala z budky velice málo, pouze na žrádlo, nebo se prolétnout. Na vejcích seděla 26 dnů. První mládě se vyklubalo 20.6.,ale již den předem jsem z vajíčka slyšela pípání. Po vylíhnutí bylo mládě ochmýřené a samice se o něj od začátku výborně starala. Druhé vajíčko se vyklubalo 22.6. a poslední až 26.6. Vše probíhalo bez komplikací. Mláďata byla vždy dobře nakrmena a samice se o ně vzorně starala. Ve věku 6-ti dnů jsem však našla nejmladší mládě mrtvé. Dodnes nevím, co se mohlo stát. Pravděpodobně ho dva starší sourozenci ušlapali nebo se pod nimi udusilo. Zbylá 2 mláďata však krásně prospívala. Ve věku dvou týdnů se prvnímu mláděti začaly otevírat oči a v této době jsem byla připravena na kroužkování. Ač jsem již okroužkovala několik mláďat, nikdy se mi nestalo, že by samice kroužky mláďatům sundávala. U těchto mláďat se mi, ani na čtvrtý pokus, nepodařilo kroužky na nohou udržet, neboť je samice opět stáhla. Další pokus jsem již nechtěla riskovat, protože nohy mláďatům rychle rostly a měla jsem strach, aby jim samice nohy nepoškodila. Kontaktovala jsem veterináře z plzeňské veterinární kliniky a dohodli jsme se, že nechám mláďata očipovat a zároveň udělat testy na viry a DNA.

Vše poté probíhalo bez problémů. Mláďata krásně rostla, až do té doby, než se jim začalo objevovat prachové peří. Dva dny po poslední kontrole a čištění budky jsem zjistila, že mají mláďata vytržená některá peříčka. Protože už mám zkušenosti s tímto problémem a nejsem zastáncem odebírání a ručního dokrmování, pokud to není nezbytně nutné, začala jsem to okamžitě řešit. Odstranila jsem horní víko budky a vyměnila dřevěná kontrolní dvířka za průhledná z plexiskla. Do budky se dostalo dost světla a rodiče přestali peří okamžitě vytrhávat. Naštěstí tento problém trval jen krátce a peří mláďatům začalo ihned dorůstat. Od této chvíle vývoj mláďat probíhal v naprostém pořádku. Mláďata byla rodiči pravidelně krmena a výborně prospívala. První větší kontrola proběhla ve věku jednoho měsíce. V této době už byla mláďata částečně pokryta barevným peřím na ocásku a na křídlech. Váha 1. mláděte byla 244 g a 2. mláděte 231 g. Rodičům jsem v této době začala podávat větší množství žrádla, hlavně vaječnou směs. Tu brali ve velkém. Vaječnou směs nepřipravuji doma, ale kupuji hotovou od značky WITTE MOLEN. Mám ji vyzkoušenou a papoušci ji dobře přijímají. V době, kdy byla mláďata v budce krmena rodiči, jsem podávala vaječnou směs pro menší papoušky, protože je jemná. Po vylétnutí z budky, když začala mláďata žrát sama, jsem přešla na vaječnou směs pro ary s kousky oříšků.

Ve věku dvou měsíců proběhlo další vážení, kdy váha 1. mláděte byla 318 g a druhého 303 g. Krátce po této kontrole začalo starší mládě často vykukovat z budky. Ven vylétlo ve věku 65 dnů a během prvního dne už výborně létalo po vnitřním záletu. Druhé vylétlo z budky za další 4 dny. Od začátku bylo mladší mládě bázlivější a často se vracelo zpět do budky. Po vylétnutí obou přebral péči o ně samec. Dovedl je k miskám se žrádlem a pečlivě je se vším seznamoval. Samice se od té doby více zdržovala ve venkovní voliéře a jen občas mláďata nakrmila. Často také samec samici od mláďat odháněl. Po pár dnech se mláďata se samcem poprvé odvážila vyletět do venkovní voliéry, kde začala prozkoumávat okolí a trénovat létání. Ve věku 2 a půl měsíce už sama přijímala potravu. Nejdříve vaječnou směs a ovoce a zeleninu, později pak zrní a granule. Ještě ve věku 3 měsíců občas mláďata žadonila o dokrmení. V této době jsme také podstoupili čipování a odběr krve na viry a pohlaví.

Závěr

Na závěr bych chtěla říct, že bylo velice zajímavé a poučné sledovat hnízdění těchto úžasných papoušků. Také díky kameře ve voliéře jsem mohla sledovat, jak spolu papoušci komunikují a jak rodiče připravují svá mláďata do života.

Strava papoušků

Ary žlutokrké v hnízdní sezóně krmím pestrou směsí ovoce a zeleniny, směsí zrnin, kterou si nechávám speciálně namíchat, granulemi PSITTACUS OMEGA a vaječnou směsí WITTE MOLEN. Každý druhý den do žrádla přidávám lžičku multivitaminu ROBORAN. V misce mají také neustále drcené vaječné skořápky a sépiovou kost.

Na začátku hnízdní sezóny podávám směs klíčeného zrní. Mimo hnízdní sezónu pak snižuji krmnou dávku a ROBORAN a vaječnou směs podávám jen 1x v týdnu.