Aratinga škraboškový – chov a odchov
Aratinga škraboškový obývá hornaté střední části Jižní Ameriky, konkrétně jižní Peru, východ Bolívie a severozápad Argentíny. Popsány byly dva poddruhy: aratinga škraboškový andský a aratinga škraboškový peruánský, který je zbarven o něco tmavěji.
Před léty jsem viděl aratingy škraboškové v ZOO Jihlava. Zaujaly mě svojí velikostí (patří s 38 cm k největším zástupcům rodu Aratinga) i vzhledem (dominuje výrazné bílé oční okruží a červená škraboška). Od té doby jsem po nich pokukoval, až nastala správná chvíle pořídit je do svého chovu. K dispozici jsem měl dvě voliéry o rozměrech 3 x 1,5 x 1,7 m (D x Š x V). V roce 2018 jsem sledoval všechny možné inzerce. Sehnat v jednom roce čtyři vzájemně nepříbuzné mladé ptáky nebylo vůbec snadné. První samici jsem pořídil od chovatele p. Fouska z Nového Strašecí a samce z Papouščí ZOO Bošovice. Pak jsem byl s hledáním chvíli bezradný, až jsem natrefil na slovenského chovatele, co měl ve svém chovu více párů „škrabošek“. Získal jsem od něj nepříbuzný pár, předání proběhlo na říjnové přerovské burze. Všechny čtyři mladé ptáky jsem umístil do společné voliéry, abych podpořil možnost přirozeného výběru. Sledovat celé hejnko bylo zajímavým pokoukáním. Mlaďoši spolu dováděli a vymýšleli lumpárny jako dobře sehraný gang. Drželi se neustále pospolu, vzájemně si probírali peří a hlasově spolu komunikovali. Pozorováním tohoto chování mně vnukla myšlenka, zda nezkusit ve velké voliéře společný chov obou párů. Něco podobného bývá občas popsáno u jiného druhu - aratingy žlutého guarouby. V Česku se o to pokoušel významný chovatel aratingů Zdeněk Vandělík, který měl pohromadě dokonce kolonii třech párů aratingů žlutých. Ptáci mu hnízdili ale mláďata úspěšně neodchovali, a tak od záměru brzy upustil. Možná něco podobného v budoucnu zkusím u aratingů škraboškových. Prozatím voliérou potřebných rozměrů nedisponuji, tak chovám aratingy odděleně po páru v sousedních voliérách.
Prvního hnízdění jsem se u jednoho z párů dočkal v roce 2021, tedy ve věku tří let. Druhý pár v témže roce neudělal nic. Párům jsem nabídl přírodní kmenové budky vysoké 60 cm, se základnou 40 x 40 cm a vletovým otvorem o průměru 9 cm. Ptáci v nich, jak bývá u aratingů zvykem, pravidelně nocují. Samice prvního páru snesla v druhé půli května postupně 5 vajec. Vzorně snůšku sama zahřívala a po 25 dnech se vylíhlo první mládě, bohatě porostlé šedým chmýřím. Postupně se vylíhla čtyři mláďata, ale nejmladší po pár dnech uhynulo. Zbylá tři mláďata byla vzorně krmena, a tak jsem mohl jedenáctý den přistoupit ke kroužkování. Aratinga škraboškový vyžaduje kroužek o velikosti 7 mm. První mládě opustilo budku 56. den. Mladí se učí samostatnosti jen pomalu. Než jsem je poprvé zahlédl na miskách s krmením, trvalo asi dva týdny. U rodičů je nutné je ponechat minimálně měsíc.
V roce 2022 jsem byl plný očekávání, zda se podaří odchov zopakovat a zda-li zahnízdí i druhý pár. První vejce se objevilo v budce 14. května, a to opět u páru, co hnízdil předešlý rok. Celkem čítala snůška 4 vejce, ze kterých se vylíhla tři mláďata. Už to vypadalo, že druhý pár v tomto roce opět „nic neudělá“, ale na počátku července trávila samice více času v budce. Kontrolou jsem zjistil 4. července první vejce. Bylo sneseno o necelé dva měsíce později než u prvního páru. Kompletní snůška obsahovala také čtyři vejce, z nichž se vylíhla také tři mláďata. Oba páry pečují o své potomstvo vzorně. Budku opouští 56-60. den. Výsledek testu DNA mě vyloženě potěšil. První pár odchoval 2 samce a 1 samičku, druhý pár 1 samce a 2 samičky. Rázem jsem tak mohl sestavit tři nepříbuzné páry.
Průběh roku 2023 je zatím jako přes kopírák roku předešlého. První pár zasedl v půli května na čtyři vejce, ze kterých se vylíhla tři mláďata. Čekal jsem, že druhý pár v tomto roce zahnízdí také dříve než v předešlém roce, ale nestalo se. První vejce bylo sneseno 25. června. K dnešnímu dni jsou v budce tři mláďata stará přes jeden měsíc. Test DNA jsem provedl zatím pouze u starších mláďat. Poměr pohlaví je stejný jako v roce 2022, čili dva samci a jedna samička. Zda budu mít u druhého páru opět takové štěstí (1 samec a 2 samice) se teprve ukáže.
Aratingy škraboškové krmím výhradně směsí zrnin od české firmy Avicentra. Střídám směs Deluxe velký papoušek (skládá se z dvaceti komponentů), s nakličovací směsí, složené z 19 druhů zrnin. V zimním období převládá Deluxe, zatímco od jara do podzimu směs nakličovací. Někdy zkrmuji jen pár hodin namočenou směs, jindy na počátku klíčení. Nutností je pravidelné propírání klíčících zrnin, aby bylo zabráněno tvorbě plísní. Vaječnou míchanici podávám pouze v době krmení mláďat. Obohacuji ji vitamínovým preparátem Mikros EXOT. Samozřejmostí je dostatek ovoce a zeleniny a v průběhu sezóny podávám také dostupné divoké plody. Z nich mají aratingy v oblibě například černý bez, šípky, jeřabiny, špendlíky nebo hloh. Čerstvé větve na okus, písek, minerální blok nebo sépiová kost jsou samozřejmostí. Pár vět chci věnovat napájecí vodě. Aratingové škraboškoví jsou v době odchovu mláďat největšími pijany v mém chovu. Z půl litrové nerezové misky zmizí denně zhruba 2/3 objemu. Důvodem není koupel, ale rodiče vodu prostě vypijí a předají mláďatům v budkách. Vodu obohacuji přípravky od firmy AQUAMID.
Chov aratingů škraboškových považuji za velmi zajímavý a mrzí mě, že není v chovech zastoupen hojněji. Mohu je doporučit všem, kterým nevadí papouškův výraznější hlasový projev.
