Chov belgických obrů

Belgický obr je největším plemenem králíků na světě. Za zemi původu je považována Belgie (Flandry). Do ČR se dostal z Německa v roce 1882.

Chová se v několika barevných rázech, přičemž v ČR jsou tyto: divoce zbarvený, bílý červenooký, železitý, černý, železitě černý, modrý, žlutý, činčilový a modře divoce zbarvený. Na Slovensku se snaží vyšlechtit ráz bílý modrooký a havanovitý.

Belgický obr bílý červenooký (dříve Belgický obr albín) byl veden jako samostatné plemeno s menšími váhovými přírůstky (do platnosti nového Vzorníku plemen králíků r.v. 2020 ).

Na první pohled upoutá svou mohutností a velkýma ušima. Králík rychle roste, nejdříve se ale utvoří kostra a dlouhé uši, až později asi kolem 4 – 5 měsíce začíná nasvalovat. Povahově jsou většinou klidní, až na vyjímky. Plemeno je náročnější na chov. Vyžaduje velké chovné prostory, správné krmení a trpělivého chovatele. Je velmi oblíbené do hobby chovů na křížení na masnou produkci. Nejlepší králíci bývají ze zimních nebo brzkých jarních vrhů.

Měsíční přírůstky:

Měsíc:   kg:

• 1. - 0,7 kg
• 2. - 1,6 kg
• 3. - 2,6 kg
• 4. - 3,6 kg
• 5. - 4,6 kg
• 6. - 5,5 kg
• 7. - 6,3 kg
• 8. - 7 kg

Belgický obr divoce zbarvený – BOdiv

BOdiv patří dlouhodobě k nejrozšířenějšímu a neoblíbenějšímu barevnému rázu plemene. Většinou se jedná o rámcová zvířata v dobrém typu, se silnou hrudní končetinou a vyrovnanou srstí.

V některých chovech je zřetelný vliv zahraniční krve, především import z Německa. Váha v dospělosti min.7 kg, ucho min. 19 cm, válcovité tělo, mírně klabonosá hlava u samců, jemnější u samic. Mezi přípustné vady se řadí světlejší boky, pásky na hrudních končetinách, světlejší podsada a méně výrazná mezibarva.

Ročně se registruje kolem 600 ks králíků, takže sehnat novou krev do chovu, není až takový problém jako u jiných barevných rázů. Pravidelně se objevuje na velkých výstavách a rovněž jej lze najít i na menších akcích.

Belgický obr bílý červenooký – BObčo

BObčo patří k nejčastěji chovaným barevným rázům plemene. Králíci mají dobrý rámec těla, mohutnost, postoj a většinou jsou i kvalitní v srsti. Některým samcům by slušela výraznější hlava.

Váha v dospělosti min.7 kg, ucho min. 19 cm, válcovité tělo, mírně klabonosá hlava u samců, jemnější u samic. Ráz se dobře reprezentuje na velkých výstavách. Na nedávných akcích šlo spatřit kvalitní odchovy. O konečném hodnocení kolekcí BObčo většinou rozhodují maličkosti. 

Na Evropské výstavě v Herningu (Dánsko) nás reprezentoval chovatel Jan Suchánek. Ročně se registruje kolem 150 kusů králíků. Za poslední roky bohužel zaznamenal tento ráz značný početní pokles registrovaných zvířat. I přes klesající tendenci chovu, lze vidět velmi pěkná zvířata.

Belgický obr železitý – BOžel

BOžel si postupně získává čím dál větší oblibu u chovatelů. Patří k nejvíce rozšířeným barevným rázům plemene. Většina zvířat splňuje požadavky na typ, tvar a hmotnost. Nedostatky, na kterých chovatelé pracují, bývají v barvě. Kolekce těchto králíků celkově působí na výstavách velmi dobrým dojmem.

Váha v dospělosti min.7 kg, ucho min. 19 cm, válcovité tělo, mírně klabonosá hlava u samců, jemnější u samic. Ročně se registruje kolem 250 kusů, přičemž více králíků má zpravidla v uších klubové tetování. BOžel se pravidelně objevuje na velkých výstavách a je možno ho spatřit i na menších akcích.

Belgický obr černý – BOč

Zástupce méně početného barevného rázu, ale rozhodně jej nelze opomíjet, své chovatele si vždy najde. Ročně se registruje kolem sto jedinců. Sehnat nepříbuzného vyrovnaného králíka do čistokrevného chovu s rodokmenem může být proto problém.

Váha v dospělosti min. 7 kg, délka ucha min. 19 cm, válcovité tělo, silné hrudní končetiny, u samců mírně klabonosá hlava. Většinou jsou to rámcová zvířata s dobrým typem, nejčastější vady bývají v srsti – mírná rez a vyskytující se bílé chloupky. Pokud jsou ojedinělé, dá se to přehlédnout při výběru do chovu, ale jestliže je jimi srst promísena, záleží už čistě na úvaze chovatele a na ostatních vlastnostech králíka.  Diskutabilním tématem je barva podsady.

U tohoto barevného rázu platí dvojnásob, že se nedívám ani tak na oceňovací lístek od posuzovatele, ale na králíka samotného, na to, jak se zamlouvá mně a jestli by mi v chovu něco mohl přinést. Začínajícímu chovateli lze tento ráz doporučit v případě, že se nevzdá při prvním nezdaru a bude naslouchat rad zkušenějších. V optimální výstavní kondici je to elegantní zvíře, které zaujme na první pohled, ale cesta k tomuto cíli není jednoduchá.

Na menších výstavách jej spatříme ojediněle, ale na velkých akcích své zástupce většinou má. Vyjma minulého roku, je možno spatřit pestrou paletu barevných rázů belgických obrů na speciální výstavě plemene.

Belgický obr modrý – BOm

BOm je málo rozšířený barevný ráz, který ale dokáže upoutat na první pohled svou jedinečnou barvou spojenou s mohutností plemene. Právě mohutnost, typ a požadovaná tmavá krycí barva jej odlišuje od plemene Moravský modrý.

Až na vyjímky jsou to zvířata ve vyrovnaném typu, mající dlouhé a otevřené ucho a splňující požadovanou délku těla. Váha min. 7 kg, délka ucha min. 19 cm, válcovité tělo, u samců mírně klabonosá hlava, u samic jemnější, silné hrudní končetiny. Ročně se registruje do 100 ks králíků. I když má své chovatele, vzhledem k registrovanému počtu je těžší sehnat nepříbuzné zvíře. V menším počtu jej lze spatřit na velkých výstavách, na malých spíše ojediněle.

Belgický obr činčilový – BOči

BOči zaznamenal v posledních letech velký boom. Zájem o něj vzhledem k atraktivnímu vzhledu spojenému s mohutností plemene stoupá i nadále. Vzhledem k vzrůstajícím počtům nejen u hobby chovatelů bez rodokmenů lze sledovat zlepšování typu i tvaru. Pozor se musí dát na srst a mezibarvu. Občas jsou vidět světlé pásky na hrudních končetinách. Většinou se jedná o zvířata, která plně odpovídají standartu plemene.

Váha v dospělosti min.7 kg, ucho min. 19 cm, válcovité tělo, mírně klabonosá hlava u samců, jemnější u samic. Momentálně patří mezi nejvíce registrované rázy plemene. Aktuálně se počet tetovaných jedinců pohybuje kolem 200 kusů. Od získání obliby mezi chovateli se již tradičně objevuje na velkých výstavách, kde velmi zdařile reprezentuje svůj ráz. V menším počtu jej lze najít i na menších akcích.

Belgický obr žlutý – Bož

BOž na první pohled zaujme svojí atraktivní barvou. Na tomto barevném rázu je ještě spoustu chovatelské práce. Především na délce těla (bývají kratší), váze (dospělá zvířata mívají hraniční hmotnost), šířce ucha a občas je patrný i problém v barvě, kde je znát pozůstatek regeneračního křížení s divoce zbarvenými králíky.

Váha v dospělosti min.7 kg, ucho min. 19 cm, válcovité tělo, mírně klabonosá hlava u samců, jemnější u samic. Registruje se přes 100 kusů ročně, přičemž valná většina králíků má okresní tetování. Dříve méně častý účastník velkých výstav, ale momentálně se tam pravidelně objevuje. Na menších akcích tento barevný ráz najdeme pouze ojediněle.

Belgický obr divoce modře zbarvený - BOdivm

Se spojením mohutnosti obra a nádherné barvy, se jedná o impozantní ráz, který zaujme každého na první pohled. Vzhledem k úzké chovatelské základně je šlechtění a chov náročné, o to větší obdiv si zaslouží chovatelé, kteří se jim věnuji.

Případný import je rovněž problematický, protože se tomuto rázu i v zahraničí věnuje také poskromnu. Váha v dospělosti min.7 kg, ucho min. 19 cm, válcovité tělo, mírně klabonosá hlava u samců, jemnější u samic. Vzhledem k počtu nelze králíky jako ráz moc hodnotit. Nedostatky bývají v srsti. Většinou jsou to rámcová zvířata. Bohužel roční úhrn registrace rázu se pohybuje jen okolo 10 jedinců. Na výstavách jej lze spatřit bohužel jen vzácně.

Péče o zdraví králíka a veterinární prevence

Základem pro správnou péči je dostatečně prostorný a vzdušný kotec, čistá podestýlka, pravidelně měněná voda, seno ad libitum a přiměřené množství krmiva do misky s co nejvyšším podílem vlákniny.

Králíka nenecháváme hladovět a ani mu nedáváme velké množství krmiva, které nemá šanci sežrat. Kotec neumisťujeme na přímé slunce, ale ani do průvanu. Seno zkrmujeme bez plísní a pokud možno s minimem prachu. Podestýlku dáváme dostatečně vysokou a měkkou, abychom eliminovali výskyt možných otlaků. Dle potřeby králíkovi stříháme drápky (nůžky s tzv. gilotinou).

V případě zdravotního problému reagujeme co nejdříve, např. průjem, nafouklé břicho... Králíka oddělíme od ostatních a pokud se nejedná o zkušeného chovatele, ihned vyhledáme pomoc veterináře.

Mezi základní prevence před úhynem zvířete by mělo patřit očkování. Chovatelé očkují proti moru a myxomatóze. Částka za úkon je zanedbatelná ve srovnání s tím, pokud by majitel během několika málo dní přišel o celý chov. Očkování se doporučuje od 10. týdne stáří a následně se opakuje v pravidelných intervalech. Doporučuje se očkovat každou vakcínou zvlášť. Pokud je nákazová situace v oblasti dobrá, doporučuje se očkovat proti moru a myxomatóze 1x ročně. V případě kontaktu s více chovateli a účasti na výstavách je dobré se tomuto tématu věnovat obšírněji.

Mor je nakažlivé onemocnění, které ve většině případů končí úhynem. Může jej přenášet bodavý hmyz, ale nákaza je možná jak přímým kontaktem s nemocným zvířetem, tak nepřímo. Mor má rychlý průběh a nelze jej léčit. Jedinou prevencí je očkování. V nedávné době byla popsána nová varianta moru, která se rozšířila po některých částech Evropy. Označuje se jako RHDV 2 a rovněž lze proti této variantě očkovat. Úmrtnost u této varianty se uvádí nižší.

Myxomatóza je vážné nakažlivé onemocnění, lze jí předcházet očkováním. Má charakteristický průběh – zduření v oblasti hlavy (oči, čumák, uši) a v mezinoží. Králík hyne z důvodu vyčerpání. Největším šiřitel je opět bodavý hmyz, ale nemoc se šíří i přímým a nepřímým kontaktem. Ztráty při zasažení chovu nebývají tak citelné jako u moru.

Kokcidióza je obávané onemocnění králíků, která je způsobená vnitřními parazity ve střevech. Postižené zvíře je méně žravé nebo odmítá krmivo úplně, má zhoršenou kvalitu srsti, ubývá na váze, může mít průjem a v pokročilejším stádiu se často zdržuje v rohu kotce, nejeví zájem o okolí, vrže zubama a má nafouklé břicho. Nejohroženější skupinou králíků jsou mláďata okolo odstavu od matky. Předcházíme jí krmením s vysokým podílem vlákniny. Pokud je králík vyhublý a značně apatický, je léčba obtížná. Méně postiženého králíka je vhodné oddělit od ostatních a podávat léčivo (Sulfadimidin, Sulfacox, ESB 3 Bio) přímo do tlamičky. Vakcína neexistuje.

Otlaky vyskytující se většinou na spodině zadních tlapek jsou zapříčiněné tvrdou a vlhkou podestýlkou, eventuálně absencí jakékoliv podestýlky a v krajních případech se může jednat o genetickou záležitost. Při tomto postižení má králíka holá místa na tlapce, pokud nedojde ke zlepšení podestýlání, zvíře si inkriminované části rozedře do krve. Takto postižený jedinec hůře přijímá potravu, není jistý v pohybu a většinou není schopen využití v plemenitbě.

Dravčík je kožní parazit, který se nachází v srsti zvířete, nejčastěji v oblasti lopatek a hřbetu. Způsobuje zvýšený výskyt lupů a svědivost na postižených místech. Mohou se objevovat holá místa. Srst může být matnější. Velmi snadno se přenáší přímým kontaktem, ale jeho roznos je možný i nepřímo např. pomůckami v chovu. Léčba bývá úspěšná, používají se látky obsahující invermektinum, které se aplikují injekčně 2x za sebou.

Ušní svrab je onemocnění zvukovodu, které je charakteristické vznikáním strupů od kořene ucha. Králíci jsou neklidní, otřepávají se a mohou se snažit poškrábat se v oblasti ucha. U králíků je nevhodné odstraňovat násilně strupy kvůli bolestivosti a stresu. Na svrab aplikujeme sprej Arpalit dle potřeby, během několika dní by měly strupy postupně odpadat až vymizí zcela. V závilosti na míře zasažení může mít králík mírně zdeformované uši. Prevencí je vzdušný a čistý kotec a zamezí kontaktu s nemocnými zvířaty.

Rýma existuje v několika typech. Může se jednat pouze o podávání prašného sena a pobytu v nevhodném prostředí (čpavek) nebo je to reakce na alergii a v nejhorším případě se jedná o infekční onemocnění, kde léčba je velmi náročná a nejistá, tehdy je nejlepší variantou králíka utratit. A rovněž může být projevem jiného onemocnění např. pasteurelóza. Králíkovi se u nosu objevuje typický bílý hlen a pšiká. Vakcína není.

Velikost kotců

Belgický obr má vzhledem ke své velikosti samozřejmě vyšší nároky na velikost kotce. Pro dospělého jedince lze doporučit kotec o velikosti cca 120 x 80 cm, případně jeho obdobu. Mladého králíka lze chovat i v menším. Samice s mladými potřebuje více prostoru, klasický velký kotec není dostačující. Já chovám například ve dvojkotci 240 x 80 cm nebo přímo v jiném vhodném místě v hospodářství např.chlév. Výška kotce by měla být min. 65 cm . Kromě uvedené velikosti by měl být kotec vzdušný a přiměřeně na světle. Podestýlka - sláma v dostatečném množství.

Chovatelské chyby : nízký a malý kotec, umístění v průvanu nebo na přímém slunci.

Manipulace

Dospělého belgického obra je důležité při přenášení vzít za kůži, nejen za srst a to nejlépe oběma rukama. V případě vysmeknutí hrozí ztráta srsti vytržením nebo jiné poranění zvířete. Nová srst by dorostla až za cca 90 dní.

Belgického obra rozhodně nikdy nebereme za uši. V případě chybné manipulace je možné, že se poškodí ušní chrupavka a ucho bude pak sklopené směrem dolů.

Proč nekrmit tvrdým pečivem

Jedna z otázek, na kterou se mě někteří začínající chovatele Belgického obra ptají, je: "Proč nekrmím tvrdým pečivem?" Odpověď je zcela jednoduchá. Dle mého názoru tvrdé pečivo rozhodně nepatří zkrmovat žádnému králíkovi. Dieticky mu prakticky nepřinese nic a navíc mladí králíci po odstavu jsou ohroženi možnými následnými trávícími problémy. Tradice krmení tvrdým pečivem je v mnoha chovatelích hluboce zakořeněna a převzata od jejich prarodičů atd., bohužel tato domněnka je špatná, zvláště je-li tvrdé pečivo podáváno králíkům pravidelně a v nevhodných dávkách. Pečivo obsahuje vysoké množství škrobu, který v citlivém trávícím traktu králíka, může zapříčinit problémy. Značným rizikem může být i výskyt plísní v pečivu nebo špatně usušené pečivo. Nevýhodou je také nasávání vlhkosti. Po delší době umístěné pečivo v kotci králíka, přijímá vlhkost ze vzduchu a stává se tak ještě nebezpečnějším.

Během celého nebo skoro celého dne by měl mít králík dispozici kvalitní seno, pokud možno bez prachových částic. Seno by mělo tvořit minimálně 80% denní dávky příjmu krmiva. Zbyla procenta jsou: granule, případně samotným chovatelem namíchaná osvědčená směs, krmná řepa nebo mrkev a zelená píce. Jako pamlsek lze nabídnout větvičky na okus, mrkev a bylinky. Složení této dávky už záleží čistě na každém chovateli. Někomu funguje to a někomu zas něco úplně jiného, ale vždy bychom měli dbát na vyšší podíl vlákniny a vyvarovat se dietetickým chybám a dávat si pozor hlavně při krmení rizikových skupin králíků (mláďata 2 až 4 měsíc stáří, transport, březost, účast na výstavách). Seno podávám výhradně do jesliček, nikoliv na podlahu kotce, kde může hrozit znehodnocení tohoto krmiva.

A proč je tak důležité, aby chovatel sledoval podíl vlákniny a škrobu v podávaném krmivu? Vláknina je klíčová pro správný chod trávícího traktu a zdraví králíka. Z toho plyne, čím více vlákniny, tím lépe. Za vhodné procento vlákniny v krmivu považuji 15-16 %. Králík potřebuje přijímat potravu celodenně a aby jeho trávící trakt byl v podstatě neustále v chodu. Nadměrným nevhodným krmení, tj.tvrdé pečivo a větší podíl škrobu v krmení, se trávící trakt pozastaví. Nedostatečným posunem, pak může začít krmivo kvasit a bobtnat.  Králík může začít být apatický, méně nebo vůbec nežere, straní se a neprojevuje zájem o okolí. Pokud chovatel nezasáhne ihned v zárodku tohoto problému, tak už bývá povětšinou pozdě. Průběh bývá různě rychlý, ale ve většině případů do pár dní králík v bolestech umírá. Nutno podotknout, že ale ani včasný zásah nemusí znamenat jistou záchranu králíka. Proto se snažím dostatečně věnovat množství krmné dávky, abych předešla těmto problémům. Pro chovatele čistokrevných výstavních králíků bývá ztráta králíka o to horší, že tímto může přijít o ty větší a žravější králíky, kteří mají leckdy lepší předpoklady do následného dalšího chovu.

Část chovatelů mi oponuje, že králík si obrušuje díky tvrdému pečivu zuby. Dle mého názoru tomu až tak být nemusí a rozhodně nám pro tento případ lépe poslouží větvičky z ovocných stromů (bez chemického ošetření) nebo delší a silnější stébla ze sena. V momentě, kdy králík přijme tvrdý kousek pečiva, tak je v jeho tlamičce v brzké době rozmělněn slinami a do žaludku už v podstatě dojde nabobtnalý kousek. Zatímco v případě pevného stébla, má králík nejen o zábavu postaráno, ale i jeho tělo je nuceno vyvinout větší úsilí pro zpracování a rozhodně v tomto případě nemůže dojít k nadýmání a eventuálním dalším trávícím problémům, které obzvláště pro králíky kolem odstavu, můžou mít fatální následky. Hlavní složkou tvrdého pečiva je většinou pšenice (pominu-li některé ze speciálních výrobků), která je absolutně nevhodná pro zkrmování králíkům a může způsobit problémy v trávícím traktu.

Nejvhodnějším jádrem pro králíky je oves, který má výborné dietetické vlastnosti a je vhodný pro všechny skupiny králíky. Neobsahuje tolik škrobu a králíci po něm nejsou ani tolik tuční. Králíci jej velmi dobře přijímají. Mladým králíkům pod samicí je možné nejprve nabídnout ovesné vločky, aby si tak lépe zvykli na pevnou stravu.

Dalším zkrmovaným jádrem je ječmen. Výborně se hodí pro výkrm králíků, ale je potřeba hlídat jeho množství v podané směsi. Obsahuje totiž menší podíl vlákniny. Je jím možné krmit králíky cca od 3 měsíce stáří.

Moji králíci dostávají ráno granule nebo směs s granulemi. Množství dle věku a skupiny králíka. Vyžaduji, aby se králík na svoji dávku těšil a aby toto krmení v misce, bylo co nejdříve pryč. Optimálně do půl hodiny. Pak to znamená, že králík dostává správnou dávku, nebude překrmen a je zdravý. Celodenně mají k dispozici seno a vodu a jejich stav 2x denně kontroluji. Považuji za nesmírně důležité, že moji králíci již před svým pravidelným příjmem jadrného krmiva, mají k dispozici seno. Pro chovatele může být velkou chybu nejprve nabídnout jádro, na které se někteří mladí silnější jedinci doslova vrhnou a až poté si samozřejmě nabídnout ze sena, které jim bylo dáno současně s jádrem. Králík je mlsný, takže sám od sebe určitě nebude žrát nejprve seno. Kojícím samicím přilepšuji a více si hlídám krmnou dávku. Pokud má samice méně mléka podávám jí kočičí mléko, které se mi velmi osvědčilo. Ale pokud to u samice není ojedinělá záležitost, tak ji následně vyřadím z chovu. Jako pamlsek dávám občas vhodný kousek mrkve a větvičky na okus. Snažím se ke králíkům přistupovat indivuálně, abych mohla například změnit krmnou dávku dle potřeby daného zvířete a předešla tak zdravotním problémům. Věřím, že tímto způsobem lze eliminovat nejen případné dietetické problémy v chovu.

Jak přepravovat Belgického obra

Každý jednou za čas potřebuje z důvodu koupě nebo výstavy přepravit svého Belgického obra. Nejvhodnějším a rovněž i nejpoužívanějším prostředkem jsou klasické dřevěné přepravky.

Kromě této varianty lze pro případ nouze využít i plastovou přepravku pro kočky vhodné velikosti nebo papírovou krabici s pevným dnem. Naprosto nevhodným řešením je přeprava králíka v pytli. Při veškeré manipulaci by mělo být zachováno welfare zvířete. Pokud cesta trvá déle, je vhodné udělat přestávku a přepravovaná zvířata zkontrolovat. Jestliže je to možné, vyhýbáme se cestám při vyšších teplotách v letních měsících. Jako podestýlka do přepravky se nejvíce hodí sláma.

Jak chovat "papírové" belgičáky?

Členství v Základní organizaci Českého svazu chovatelů, zkráceně ZO ČSCH. Poohlédněte se ve vašem okolí, kde se konají výstavy nebo se zeptejte chovatele, o kterém víte, že chová králíky s rodokmenem. Každá ZO určitě ráda přivítá nového člena. Chov je evidován na vaše jméno.

První chovná zvířata

Jakmile se rozhodnete, jaký barevný ráz budete chovat, pořiďte si nejlépe přímo u chovatele dospělá zvířata s oceněním z výstavy nebo stolního posouzení. Pro začátečníka je lepší koupit rovnou hotové králíky, protože při koupi neoceněných zvířat nebo mláďat po odstavu, podstupuje riziko, že na zvířeti se může objevit nějaká vada např. spadne ucho, promísení bílými chloupky, nedoroste požadované velikosti atd. Dále je samozřejmě možné králíky zakoupit na výstavách.

Registrace vrhu

Vyplňuje se 2x připouštěcí potvrzení a rodokmen pro každého králíka. Lze registrovat max. 8 mláďat z jednoho vrhu. Registrátor vaší ZO potvrdí správnost údajů na dokumentech razítkem. Dále se rodokmeny předají okresnímu nebo klubovému registrátorovi, který do nich přidělí tetovací čísla a následně se králíci otetují.

Výstava

Většinou každá ZO má 1x ročně výstavu. U vás jako u člena se předpokládá výpomoc s postavením klecí, krmením zvířat během výstavy atd.

Klub chovatelů Belgického obra ČR

Pokud se vám chov belgických obrů zalíbil natolik, že se jim chcete věnovat naplno, je možno stát se členem Klubu chovatelů Belgického obra ČR. V rámci klubu se koná 1x ročně speciální výstava plemene.

Předvýstavní péče

Předvýstavní přípravou si můžeme vydobýt nejen body k dobru, ale hlavně máme na mysli, že přivezenými králíky na výstavu, reprezentujeme svůj odchov. Předpoklad je, že králíky budeme krmit tak, aby nejen před akcí, ale po celou dobu byli ve vhodné kondici, tj. ne hubení, ale také ne příliš tuční. Zvířata tetujeme v brzké době po obdržení potvrzených rodokmenů, pár dní před výstavou může být již pozdě. Nepřihlašujeme na výstavu králíka, který jeví známky nemoci či má vadu, která znamená výluku. Podrobné informace o přípustných a výlukových vadách nalezneme ve Vzorníku plemen králíků.

1/ Drápy – stříhání provádíme speciálními nůžkami tak, aby drápy nepřesahovaly přes chlupy na končetinách. I u starších králíků, již nevýstavních, této činnosti věnujeme pozornost, protože tak můžeme zabránit různým deformacím drápů nebo dokonce až i celého postoje zvířete.

2/ Pohlavní koutky – očistíme opatrně vlhkým hadříkem.

3/ Srst – by měla být dobře vyčesaná. V dnešní době se již dají koupit kartáče určené přímo pro králíky. Zvláštní zřetel klademe na místa, která jsou zplstnatělá, jejich odstranění je vhodné provádět po částech a v časném termínu. Pozor na vytržená místa, která se mohou objevit díky neopatrné manipulaci s králíkem. Obnova srsti do původního stavu trvá pak zhruba 90 dní. 

4/ Oči – prohlédneme na světle a případně vlhčeným hadříkem s opatrností odstraníme nečistoty okolo.

5/ Uši – zkontrolujeme čistotu uší a požadovanou délku (19 cm a více). Nejnižší akceptovaná délka je 17 cm, ale tato je v oceňovacím lístku hodnocena bodovou srážkou.

6/ Váha – provedeme kontrolní převážení. Dospělý jedinec má mít dle nového Vzorníku plemen králíků (vydání r.2020, autor: MVDr. Vlastimil Šimek a kolektiv) 7,00–11,50 kg. Za ideální váhu je považována hmotnost 8,00 – 9,00 kg. Nejnižší možná váha u BO je 6,00 kg. Belgický obr bílý červenooký měl sníženou tuto hranici sníženou, ale s platností nového Vzorníku se jeho váha posuzuje jako u ostatních barevných rázů. Samozřejmě, že každý barevný ráz má svá specifika, na která si musí dát chovatel pozor např. bílé chloupky, eventuálně bílá skupinka, zažloutlá srst, rez srsti... 

Při hodnocení posuzovatelem nám také nějaký bod k dobru může zajistit postoj králíka. Hodnotitelé na svém stole rádi vidí zvíře, které se nebojí předvést. Naopak králík, který bude bojácný a připlácne se na stůl, tak určitě neoslní tak, jako zvíře, které bude jevit zájem o okolí a zároveň sebou nechá manipulovat. Chovatelé mají snahu tuto vlastnost podporovat ve svém chovu. Bohužel občas to jde ruku v ruce s větším temperamentem. Při snaze lze postoji naučit, ale je určitě jednodušší si vybírat do chovu králíky, kteří již toto v sobě mají.

Po celkové předvýstavní činnosti si králíka postavíme na stolek s neklouzavým povrchem a zkontrolujeme pohledem jeho celkový stav a zda ještě není třeba něco doladit.

Regenerační křížení

Regenerační křížení se provádí u uznaných plemen či rázů, které jsou málopočetné nebo téměř vymizely. Měl by to dělat pouze zkušený chovatel, který ví, jak postupovat. Samozřejmě, že i zde platí, že oba rodiče musí být registrováni, tetováni a oceněni posuzovatelem ČSCH. O regenerační křížení se žádá písemnou formou přes formulář, který je ke stažení na webu ČSCH. Označení králíka: levé ucho klasické značení, pravé ucho číslo v pořadí daného barevného rázu plus K (př. C 2–0/18-K).