Chov kudlanek

Pokud začínáme s chovem kudlanek, je důležité si vybírat méně náročné druhy. Mezi nenáročné kudlanky patří rody Sphodromantis a Hierodula. Nenáročné jsou i Phyllocrania paradoxa či Creobroter gemmatus, které jsou velmi oblíbené pro svůj atraktivní vzhled.

Chovné boxy

Při výběru chovného boxu se musíme řídit třemi základními pravidly. Prvním je, že by každá kudlanka měla mít svůj vlastní box. Samozřejmě jsou výjimky, kdy lze chovat kudlanky skupinově, ale i tak může dojít ke kanibalismu. Druhým pravidlem je dodržování vhodné velikosti boxu. Chovný box by měl být minimálně dvakrát širší a třikrát vyšší, než je kudlanka. Zabráníme tak špatným svlekům. A třetím pravidlem je, že musíme dbát na to, aby v boxu cirkuloval vzduch. Tím předcházíme vzniku plísní. Proto nejsou moc vhodné zavařovací sklenice, kde nelze vytvořit dostatečné větrání. Nymfy chovám v průhledných potravinářských plastových kelímkách o objemu 100, 250 a 500 ml podle jejich velikosti. Víčko je opatřeno síťkou nebo perlinkou pomocí tavné pistole či sešívačky. Samozřejmě nesmí chybět dírky ve víčku i kelímku. Na dno pak nejčastěji dávám odličovací vatový tampon, který při rosení udržuje vlhkost. Do boxu s nymfami nedávám žádné větvičky ani umělé květiny. To proto, abych zabránila špatnému zavěšení kudlanky při svleku. Kudlanka by se mohla zavěsit moc nízko a neměla by potřebnou výšku pro svlékání. Špatné svleky končí nejčastěji deformací prothoraxu nebo prvního páru končetin, ale i úhynem.

Dospělé kudlanky chovám v různých chovných boxech od plastových boxů po terária. Boxy musí mít opět vhodné větrání. Na víko boxu nebo na strop terária je dobré přidělat síťku, případně i na stěnu, protože jsou druhy kudlanek, které po skle nebo hladkém plastu lézt neumí. Jako substrát používám lignocel nebo rašelinu. Jako vybavení používám větve (lipové, březové, z kroucené vrby) a umělé rostliny.

Potrava

Kudlanky jsou predátoři, tudíž jejich potrava je složená z hmyzu. Potravu vybíráme podle druhu kudlanky a její velikosti. Malé nymfy se krmí nelétavými octomilkami, chvostoskoky nebo mšicemi. Větší nymfy a dospělce krmíme mouchami, šváby, cvrčky nebo moučnými červy. Mouchy odchycené venku nedoporučuji, nikdy nevíme, kde předtím moucha seděla. Lepší je si koupit v rybářství červy, ze kterých se po zakuklení líhnou mouchy. Já nejraději používám šváby. Druhy jako Shelfordella tartara a Blaptica dubia jsou nejčastěji používané druhy jako krmení. Pro náročnější druhy kudlanek mám šváby Panchlora nivea. Cvrčky jako krmení nedoporučuji. Kudlanka nemusí cvrčka sežrat hned a pak hrozí riziko, že cvrček kudlanku poraní nebo přímo zabije. Navíc cvrčci mohou přenášet parazity, které způsobují infekci. Infekce je ve většině případů pro kudlanku smrtící. Moučné červy používám jen v nouzi, protože mají nízkou nutriční hodnotu. Kudlanky vodu přijímají jak z potravy, tak prostřednictvím kapek při rosení. Rosíme rozprašovačem stěny chovných nádob zhruba každý den nebo obden navečer. Když jsou velká vedra, tak i víckrát. Vodu nestříkáme přímo na kudlanky. Malé nymfy by se mohly utopit.

Odchov

Samci na rozdíl od samic dospívají dříve. Pokud se chceme pokusit o odchov a máme k dispozici jenom samce a samici ze stejné ootéky, musíme samce pozdržet. V praxi se to dělá tak, že samci jsou chováni v nižší teplotě než samice a dostávají méně potravy. Nicméně je vždy nejlepší se snažit najít samce z úplně jiného potomstva, protože u inbredního potomstva (potomci vzniklý křížením příbuzných rodičů) dochází k neplodnosti nebo vysoké úmrtnosti. Po adultním svleku trvá nějakou dobu, než jsou připravené k páření. Samice potřebuje 3-6 týdnů a samci 2 - 4 týdny v závislosti na druhu (větší druhy potřebují více času než malé druhy). U samic lze, to že jsou připravené k páření, poznat, že začnou vábit, neboli vypouštět feromony. Vábení vypadá tak, že samice ohýbá zadeček dolů. Když máme připraveného samce se samicí, můžeme zkusit páření. Před pářením je dobré samici pořádně nakrmit a dát jí do pacek švába před připouštěním samce. Samice tak nebude věnovat veškerou pozornost samci. Samce se snažíme dát přímo na záda samice. Pokud to nejde, položíme ho přímo za ni. Samec by si na ni měl vlézt. Když samec úspěšně sedí na samici, začne se po chvíli snažit propojit se samicí. Někdy to může trvat déle. Samotné páření může trvat i půl dne. Po skončení páření samec nejčastěji odlétne.

Za několik dnů až týdnů samice naklade ootéku, ze které se nám při dostatečné teplotě a vlhkosti líhnou malé nymfy. Jednou plozená samice může za život vytvořit i 6 oplozených ooték. Takže páření není nutné po každé ootéce opakovat.

Kudlančí bydlení

Malým nymfám okolo velikosti L1 - L4 stačí plastový kelímek o objemu 100 ml či 250 ml s víčkem. Kelímek i víčko musí mít dírky, aby v něm mohl cirkulovat vzduch a nevznikala plíseň. Na víčko se přidělává síťka, aby se kudlanka měla za co věšet. S velikostí kudlanky zvětšujeme chovnou nádobu, která musí být široká 2x délku kudlanky a vysoká 3x její délku. Subadultní jedince můžeme umístit do terária, které je vybavené substrátem a větvemi. To se moc nedoporučuje, protože se kudlanka při svém posledním svleku může zavěsit za větev, která je příliš nízko země, a pak může hrozit její poranění či úhyn. U dospělých jedinců není problém umístění do zařízeného terária.

Pro malé nymfy stačí kelímek o objemu 100 ml, pro větší 210 ml. Na víčko připevníme kus perlinky, aby měly kudlanky kde viset. Perlinku můžeme přilepit tavící pistolí nebo pomocí sešívačky. Do víčka i kelímku uděláme dírky, aby uvnitř cirkuloval vzduch. Nakonec dáme do kelímku na dno kosmetický vatový tampónek.

Na výrobu menší ubikace postačí kelímek s víčkem o objemu 500 ml, síťka proti hmyzu do oken s páskou, případně tavící pistole, kosmetický tampon, větévka a nůžky. Do víčka vyřízneme otvor, aby uvnitř nádoby cirkuloval vzduch a nevznikala plíseň. Okolo otvoru nalepíme pásku se suchým zipem, kterou seženeme v obchodě i se síťkou proti hmyzu. Když takovou pásku nemáme, lze použít tavící pistoli. Poté na pásku připevníme síťku. Pro lepší větrání uděláme do kelímku asi 2 cm ode dna dírky dokola. Když máme kelímek takto připravený, dáme na dno navlhčený kosmetický tampon. Můžeme přidat i nějakou větévku. Nakonec umístíme vaši kudlanku.

U dospělých kudlanek si už nemusíme dávat pozor, že se nám špatně svlékne. Takže u výroby ubikace se nám meze nekladou. Můžeme je umístit do skleněných teráriích nebo různých plastových boxů. Samozřejmě musíme dodržovat poměr velikosti kudlanky a boxu.