Boudy, budky, budečky

Volba budky je důležitá, a je tak dalším základem k úspěchu. Nejčastěji rozeznáváme dva základní typy budek, ležaté a stojaté. Existují i papoušci, kteří vyžadují budky šikmé a dlouhé, napodobující hnízdní noru. V tomto článku se však budu zmiňovat pouze o druzích, které chovám a pro ty postačí dva základní typy.

Rozhodující je i materiál, ze kterého je budka zhotovena. V mém chovu jsou to převážně prkénka o síle 1,8 cm. Takto uměle vytvořené budky používám pro většinu druhů: andulky, korely, pennanty a kakariki. U rosel pestrých používám budky z překližky o síle 4mm. Přírodní vykotlané kmeny používám pro alexandry malé a aratingy jendaj. Každá budka má pro kontrolu obsahu otevíratelnou vrchní část. To je problém pouze u boudy pro alexandry a aratingy, které jsou vysoké. Nicméně kontrola je nezbytná, a proto jsme problém těchto budek vyřešili malými otevíratelnými dvířky (viz 2. foto). Velikost dvířek je taková, abych do budky protáhnul ruku. V následujícím textu budou rozměry vždy uváděny v tomto formátu: délka x hloubka x výška.

Andulky jsou na budky zcela nenáročné a spolehlivě zahnízdí v různých rozměrech, ležatých i stojatých. Mé páry mají k dispozici budky ležaté o rozměrech 25x20x17 cm, vletový otvor má průměr 4,5 cm. Na dno je dobré vytvořit důlek na vajíčka, která se tak nebudou kutálet po budce a nedojde k jejich zastuzení. Důlek má průměr 6 cm, takže zhruba osm vajíček se do něj spolehlivě vejde. Dno před hnízdní sezonou pokrývám vrstvou pilin, které samice často vyhází, a sedí tak na holém dřevě, což jim vůbec nevadí.

Korely přijímají budky rovněž ležaté o rozměrech 36x27x29 cm, s průměrem vletového otvoru 8 cm. Otvor však korely často oštipují, takže se dá říci, že si jej upraví podle sebe. Dno posypávám pilinami smísenými s hlínou ze záhonu v poměru asi 50:50. Na rozdíl od andulek si na dně korely substrát ponechávají a pouze v něm vyhrabou jamku na vajíčka. Stejné rozměry i substrát používám jak pro kakariki, tak pro rosely pestré. Také těm tato velikost přesně vyhovuje, ačkoliv jim řada chovatelů předkládá budky větších rozměrů.

Rosely penantovy mají prkennou boudu o rozměrech 49x34x34,5 cm s kulatým vletovým otvorem o průměru 8,5 cm. Dno pokrývají opět piliny s hlínou, která dobře udržuje potřebnou vlhkost, a k vysychání vajíček tak nedochází.

Alexandři malí hnízdí ve velkém dutém kmenu o průměru dna 50 cm a výšce 56 cm. Vletový otvor má průměr 8 cm. Hnízdící pár rád olupuje kůru, takže zboku začíná být bouda holá. Dno pokrývají hobliny s pilinami a pod vletovým otvorem je uvnitř kmene nainstalován 10 cm široký pruh pletiva pro snadné vylézání samice a mláďat ven.

Aratingy mám pouze krátce, takže mi ještě nehnízdily. Rády se však zdržují v přírodní budce o průměru dna 31 cm, výšce 47 cm a vletovým otvorem 7,5 cm, takže předpokládám, že by jim měla vyhovovat. Na dně mají pouze hobliny. K dispozici měly ještě budku uměle vytvořenou o stejných rozměrech shodných s roselami pestrými, kakariki a korelami. Ta však dlouho neodolala síle jejich zobáků a zcela ji zdecimovaly. Nevydržel hlavně vletový otvor a strop budky, ve kterém vyklovaly díru až dovnitř. Síla prkna na stropě byla dokonce 2 cm! Přesto se jim podařilo jej zdolat a nezbylo, než jim dát budku přírodní. Stejně jako u alexandrů je pod vletovým otvorem proužek pletiva pro snadnější opouštění budky.

Dále bych se rád zmínil o ostatních ptačích druzích, které chovám. Budečky pro zebřičky mají rozměry 14x11x12 cm a jsou zhotoveny z prkének o síle 4mm. Její přední strana je polootevřená. Pár si před hnízděním vybuduje uvnitř budky ze stébel sena a peří krásné hnízdo. Holoubci diamantoví jsou na hnízdiště nenároční a sedí pouze v dřevěném truhlíku o rozměrech dna 13x8,5 cm s 4 cm vysokým orámováním. Na dno nanosí pár stébel sena, aby se vajíčka nerozkutálela. Posledním druhem, u kterého používám budku jsou "čínské křepelky". Slepičky, které pocházejí z líhně, v nich však zasednou pouze ojediněle. Jejich budka je kulatá s průměrem dna 19 cm a výškou 20 cm. Vchod je vysoký 13 cm a široký 6 cm. Křepelky v ní vytvoří ze sena pěkně upravené hnízdo. Jamka na vajíčka bývá při dostatku stavebního matriálu vcelku hluboká a přírodně zbarvené slípky v ní naprosto splývají s okolím.

Závěrem je nutno napsat, že tyto typy a rozměry budek používám v mém chovu a ne u každého tak musí fungovat. Budky ptákům vyvěšuji na jaře podle počasí, nejčastěji od poloviny do konce dubna.