Velkopolský kůň

Wielkopolski

Velkopolský kůň

Wielkopolski

Historie

Původ plemene sahá do 19. století . Jeho předci byli polská plemena Pozan a Masuren. Díky nim má v sobě velkopolský kůň krev arabských, hannoverských a trakénských koní. Později se ještě křížili s angloaraby, arabskými a anglickými plnokrevníky. Vzniklo tak všestranné, kvalitní plemeno sportovních koní. Dodnes se chová ve dvou liniích. Lehčí je vhodná ke sportu, těžší k rekreačnímu ježdění a lehkému zápřahu.

Povaha

Velkopolský kůň má vynikající povahu. Je klidný, laskavý, inteligentní a učenlivý. Je také silný, vytrvalý s přirozeným talentem pro většinu dnešních sportovních odvětví.

Stavba těla

Hlava je jemná, plnokrevného typu, krk je delší a klenutý. Lopatky jsou skloněné. Hřbet je delší a rovný, záď skloněná, svalnatá s vysoko nasazeným ocasem. Končetiny jsou pevné, s dobrými klouby a tvrdými kopyty.

Srst může být bílá, hnědá, ryzá nebo černá. V kohoutku měří 160 – 165 cm.

Využití

Velkopolský kůň je vynikajícím sportovním koněm, i když zatím ještě není moc vidět. Těžší linie se dá použít do lehčího zápřahu i pro turistické a rekreační ježdění.

Zdraví a nemoci koně

Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5 °C (hříbata asi mívají teplotu o 1 °C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).

Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na onemocnění kopyt (například otlaky, schvácení kopyt, podotrochlóza, abscesy, hniloba rohového střelu, rozštěp kopyta, rakovina kopyt, atd.), nemoci kloubů a končetin (nálevky, špánek, kostnatění kopytních chrupavek, natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, návní kost, zlomeniny, šinbajny, atd.), nemoci očí (zákal, zánět spojivek, atd.), nemoci dutiny ústní (řádky (otok horního patra), nemoci zubů, atd.), onemocnění kůže (podlom, dermatofilóza, otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, svrab, vši, střečkovitost, atd.), poruchy trávicí soustavy (kolika, průjem, otrava, atd.), poruchy oběhového systému (anémie, lymfangitida, africký mor koní, dehydratace, atd.), nemoci dýchací soustavy (chřipka koní, hříběcí, obrna hrtanu, COPD, kašel, vozhřivka, atd.), pohlavní onemocnění (metritida, infekční zmetání klisen, atd.); závažným onemocněním je tetanus a vzteklina, koně můžou trpět i alergiemi.

Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – vši, svrab, klíšťata, škrkavky, tasemnice, roupi, velcí a malí strongylidi, střečci.