Kulohlavec černý neboli grind

Globicephala melas

Kulohlavec černý neboli grind

Globicephala melas

Charakteristika

Délka těla samic 4-6 m, samců až přes 8 m, hmotnost 2-3 tuny. Kulovitě vyklenuté vysoké čelo a velmi dlouhé, zašpičatělé prsní ploutve jsou pro něj charakteristické. Je to poměrně malý černý kytovec, u něhož je pouze břišní strana odlišena šedě. Jinak kulohlavec černý nemá výraznou kresbu. Ocasní ploutev je silně vykrojena a po obou stranách se zužuje srpovitě až ke špičce. Středně velká a poměrně strmá hřbetní ploutev nasazuje už před polovinou délky těla. V každé polovině čelisti je 8-13, nejčastěji však 10 zubů.

Výskyt

Severní Atlantik a Pacifik. Kulohlavec, který je v cizích jazycích nazýván delfín-lodivod, se objevuje i ve Středomoří, ale centrum jeho výskytu je v oblasti mezi Islandem a Skotskem.

Způsob života

Pomalu plující kulohlavec černý se živí sépiemi. Táhne ve skupinách asi po dvaceti zvířatech v létě na sever, v zimě na jih. Tam se také páří. Mláďata se rodí v zimě po březosti 15-16 měsíců, takže samice nemohou rodit každoročně, ale spíše v tří až čtyřletých intervalech. Mláďata jsou kojena 3-4 měsíce a zůstávají u matky alespoň jeden rok. Kulohlavci jsou tradičně loveni obyvateli Faerských ostrovů, které lov obhajují jako kulturní tradici starou stovky let. V roce 2008 však vědci z univerzity v Odense varovali ostrovany, že pojídání masa a tuku kulohlavců ohrožuje lidské zdraví, protože obsahuje vysoké koncentrace DDT, polychlorovanýc bifenylů a rtuti.

Názvy ve světě